|
|
|||
|
|
Změny
v oblasti DPH u služeb od 1. 1. 2010
Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb od 1. 1. 2010 -
pravidla pro stanovení místa plnění, určení osoby povinné přiznat a zaplatit
daň, související administrativní povinnosti. Cílem této informace je upozornit na změny v oblasti DPH u přeshraničních služeb,
ke kterým dochází s účinností od
1. 1. 2010. Změny jsou součástí rozsáhlé novely zákona o DPH v návaznosti na
směrnici, která mění směrnici o DPH, pokud jde o místo poskytnutí služby (směrnice
Rady 2008/8/ES Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb se týkají
pravidel pro:
1. Pravidla pro stanovení místa plnění u služeb Podle pravidel pro stanovení místa plnění u přeshraničních služeb
se určuje členský stát, ve kterém se daná služba zdaní, popř. osvobodí od
daně. Tato pravidla jsou v EU harmonizovaná a ve všech členských státech se
vesměs uplatňují jednotně. K určitým dílčím rozdílům v praxi členských států může docházet
pouze u některých služeb, které jsou poskytovány z/do třetích zemí, u kterých
směrnice o DPH připouští možnost volby pro členské státy zdaňovat služby v
místě jejich skutečného užití U pravidel ohledně stanovení místa plnění u služeb i nadále platí
zásada, že pokud se na danou službu nevztahuje některé ze zvláštních pravidel
explicitně uvedených, postupuje se při stanovení místa plnění podle
základních pravidel. 1.1. Základní pravidla Od 1. 1. 2010 platí dvě různá základní pravidla pro stanovení
místa plnění u služeb, a to pro osoby povinné k dani a pro osoby nepovinné k
dani. Výchozí změna spočívá v novém základním pravidle u služeb
poskytovaných osobám
povinným k dani. Tyto služby se nově zdaní, popř. osvobodí od
daně, ve státě, ve kterém má sídlo nebo místo podnikání, případně provozovnu,
které se služba poskytuje, příjemce
služby (§
9 odst. 1 zákona). Základní pravidlo při poskytnutí služby osobám nepovinným k dani
se nemění, i nadále se místo plnění řídí podle sídla nebo místa podnikání,
případně provozovny, prostřednictvím které se služba poskytuje, poskytovatele služby
(§ 9 odst. 2 zákona). 1.2. Zvláštní pravidla Zvláštní pravidla u služeb lze rozdělit do dvou skupin: První skupina zahrnuje výjimky pro daný typ služby bez ohledu na
statut příjemce služby, tj. místo plnění se stanoví pro všechny osoby stejně.
Patří sem například:
Ve druhé skupině jsou výjimky u daného typu služeb omezené pouze
na služby poskytované osobám
nepovinným k dani:
Při poskytnutí služeb z této druhé skupiny osobám povinným k dani
se místo plnění stanoví podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 zákona), tj.
místo plnění se přesouvá do státu, kde má sídlo, místo podnikání, popř.
provozovnu příjemce služby. 2. Některé další úpravy v oblasti správy DPH u přeshraničních
služeb Od 1. 1. 2010 je plátce povinen uvést v souhrnném hlášení
poskytnutí služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle základního pravidla
(pravidla podle § 9 odst.
1 zákona), do jiného členského státu osobě registrované k dani v
jiném členském státě, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a zaplatit daň
jejich příjemce (§ 102
odst. 1 písm. d) zákona). V souhrnném hlášení se neuvádí služby, které jsou v tomto jiném
členském státě osvobozeny od daně (např. finanční služby), ani služby, u
nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel. Dále se od 1. 1. 2010 změnila lhůta pro podání souhrnných hlášení
(§ 102 odst. 4 až 6 zákona)
a plátce je povinen podávat souhrnná hlášení pouze v elektronické podobě (§ 102 odst. 2 zákona). Povinnost registrace při poskytnutí služby do jiného členského
státu Povinná registrace pro účely DPH se rozšiřuje na všechny osoby
povinné k dani, které poskytují služby, na které se vztahuje základní
pravidlo pro stanovení místa plnění pro osoby povinné k dani (pravidlo podle § 9 odst. 1 zákona),
do jiného členského státu, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a
zaplatit daň jejich příjemce. Jestliže osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v
tuzemsku, které zatím nevznikla povinnost se registrovat k DPH, poskytne
takovou službu do jiného členského státu, stává se plátcem daně (§ 94 odst. 11 zákona) a
je povinna do 15 dnů podat přihlášku k registraci (§ 95 odst. 6 zákona). Tato povinnost registrace pro účely DPH v tuzemsku se nevztahuje
na osoby povinné k dani, které do jiného členského státu poskytují pouze
služby, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel, anebo
služby, které jsou v daném jiném členském státě osvobozeny od daně. Ukončení osvobození
nových staveb obytných domů a bytů v nových stavbách obytných domů od
1.1.2010 od daně z nemovitosti Podle
ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 338/1992 Sb., o dani
z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, byly od daně ze staveb
osvobozeny nové stavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve
vlastnictví fyzických osob v nových stavbách obytných domů, pokud tyto
stavby nebo byty sloužily k trvalému bydlení vlastníka nebo osob
blízkých. Toto ustanovení bylo s účinností od 1. 1. 2009 zrušeno zákonem
č. 1/2009 Sb.Ve smyslu přechodného ustanovení čl. II zákona č. 1/2009 Sb.
bylo uvedené osvobození poskytnuto naposledy v roce 2009. Na rok 2009
již přitom nebylo možno nově přiznat nárok na osvobození u stavby nebo bytu,
které byly dokončeny v průběhu roku 2008 nebo později. Počínaje zdaňovacím
obdobím roku 2010 zcela končí platnost osvobození od daně ze staveb podle
ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona o dani z nemovitostí, na které vznikl
nárok ve zdaňovacích obdobích do roku 2008 včetně, přičemž počínaje
zdaňovacím obdobím roku 2009 již nový nárok na toto osvobození nevzniká. V souvislosti
s ukončením osvobození od daně ze staveb podle ustanovení § 9 odst. 1
písm. g) zákona o dani z nemovitostí nevzniká poplatníkům povinnost podat daňové přiznání k dani
z nemovitostí ani sdělit správci daně tuto změnu, neboť nedochází-li k jiným
změnám než těm, které jsou uvedeny v § 13a odst. 2 zákona o dani
z nemovitostí, vyměří příslušný správce daně upravenou daň z moci
úřední a výsledek vyměření oznámí poplatníkovi platebním výměrem nebo
hromadným předpisným seznamem. Přehled nejvýznamnějších změn v oblasti pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2010 Od 1. ledna 2010 nedochází oproti roku 2009 ke změně sazeb
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti. Původně měla být pro zaměstnavatele v roce 2010 sazba nižší o
0,9 procentního bodu, než v roce 2009, tzn., že měla činit 24,1 %. V roce
2010 nakonec zůstává stejná jako v roce 2009, tj. 25 %. Zaměstnavatelé
si nadále mohou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy za
dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance a
nikoliv jen za zaměstnance se zdravotním postižením. Maximální vyměřovací základ Zvyšuje se maximální vyměřovací základ pro placení pojistného, a
to ze 48násobku průměrné mzdy na 72násobek, tedy z částky 1 130 640 Kč platné
pro rok 2009 na částku 1
707 048 Kč
platnou pro rok 2010. Slevy na pojistném Od 1. ledna 2010 se sleva na pojistném pro zaměstnavatele ruší. Naposledy ji
zaměstnavatelé mohou uplatnit za prosinec 2009, tj. do 20. ledna 2010. Změna dne platby Zákonem č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím zákona o platebním styku, se s účinností od 1. ledna
2010 považuje za den
platby den, v němž bylo pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti připsáno na účet České národní banky, u níž má
příslušná okresní správa sociálního zabezpečení účet. Toto pojistné
placené v lednu za měsíc prosinec 2009 musí být připsáno na účet České národní banky do
20. ledna 2010, aby bylo zaplaceno včas. |
||
). V praxi budou
mít dopad pouze na případy služeb, které jsou poskytovány přeshraničně, tj.
mezi členskými státy (intrakomunitární služby) nebo do/ze třetích zemí.