Informace k EET

Novinky 2020 *** Novinky 2019 *** Novinky 2018 *** Novinky 2017 *** Novinky 2016

Základní přehled k problematice EET

1. Evidenci tržeb nepodléhají tržby uskutečněné:
  • platební kartou (prostřednictvím platební brány, nebo platebních terminálů)
  • převodem z účtu na účet
  • složením hotovosti na účet v bance
  • inkasem
  • barterem
  • v případě zápočtu pohledávek
2. Explicitně vyloučené tržby dle § 12 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb(dále ZoET)
  • v případě tržeb vyloučených z důvodu zvláštního veřejnoprávního statusu poplatníka
    • tržby státu, územního samosprávného celku, příspěvkové organizace,
  • v případě tržeb, u kterých jsou dány další relevantní důvodu pro vyloučení z evidence
    • tržby ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem (zaměstnanci)
    • tržby ze stravování a ubytování žáků a studentů poskytované školou, vysokou školou nebo školským zařízením
    • tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků
    • tržby pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu
    • tržby z vybraných činností (sociální péče, ambulantní nebo terénní sociální péče, sociální služby,…)
3. Povinnost evidence tržeb

Evidovanou tržbou je platba uskutečněná na území České republiky, která

  • 1. splňuje formální náležitosti (viz §5 ZoET)
  • platba, která je uskutečněna v hotovosti k zaplacení zboží nebo služeb (za platbu hotovostí se též považuje platbě šekem, směnkou, v jiných formách, které mají charakter obdobný předchozím formám – dárkové karty, poukázky, stravenky, nebo i v případě započtení kauce přijaté v hotovosti)
  • v případě vystavení faktury, není pro účely evidence tržeb rozhodné, jaká forma platby je na ní uvedena, ale jakým způsobem je částka na faktuře fakticky uhrazena
  • 2. zakládá rozhodný příjem (viz §6 ZoET)
  • v případě poplatníků daně z příjmů fyzických nebo právnických osob se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním
  • evidenci tržeb nepodléhají příjmy, které
    • nejsou předmětem daně z příjmů
    • jsou příjmem ojedinělým (výjimečným nebo jednorázovým)
    • podléhají dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
    • podléhají dani ze samostatného základu daně u právnických osob
  • za rozhodný příjem u fyzických osob není považován příjem z nájmu (podle §9 zákona o dani z příjmů nebo v případě ostatních příjmů (podle §10 zákona o daních z příjmů)
4. Evidence tržeb ve vybraných případech
  • Kauce a zálohy

Kauce je peněžitá jistota. Kauce přijaté v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi. Evidovanou tržbou se stává v situaci, kdy dojde k započtení této kauce z důvodu porušení pravidel či zničení a ztráty věci, na kterou byla poskytnuta peněžní jistota.

Záloha je platba uskutečněná před vyúčtováním peněžité částky. V případě, že je záloha uhrazena v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem, eviduje se jako jakákoliv jiná platba.

  • E-peněženka a čipové karty

Evidovanou tržbou v případě elektronických peněženek, čipových karet, atd. je jak platba, která je slouží jako nabití prostředku, tak platba, která je následným čerpáním. Skutečnost, zda se jedná o nabití, nebo čerpání je uváděna v datové zasílané správci daně.

5. Režimy evidence tržeb
  • Běžný a zjednodušený režim

Poplatníci, kteří vykonávají evidenční povinnost elektronicky, evidují tržby v jednom z těchto režimů:

  • v běžném režimu „on-line“,
  • ve zjednodušeném režimu „off-line“.

Poplatník musí v případě obou těchto režimů disponovat pokladním zařízením, které je způsobilé vystavit účtenku ve smyslu zákona o evidenci tržeb, přičemž: v běžném režimu disponuje poplatník navíc stálým internetovým připojením tak, aby splnil povinnost odeslat údaje o evidované tržbě správci daně nejpozději v okamžiku jejího uskutečnění, ve zjednodušeném režimu je poplatník povinen zajistit zaslání údajů o evidované tržbě správci daně nejpozději do 5 dnů od jejich uskutečnění.

  • Zvláštní režim

V tomto případě není evidence tržeb plněna elektronicky, ale v „papírové“ formě.

Žádost o tento režim je možné podávat od 1. 2. 2020

Evidovat tržby ve zvláštním režimu mohou:

  • poplatníci daně z příjmů fyzických osob,
  • poplatníci daně z příjmů právnických osob, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a přijímají za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny (poskytovatel zdravotních služeb musí být držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb ve smyslu příslušné právní úpravy – tj. zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů).

Podmínky, které musí být u výše uvedených poplatníků žádajících o evidování tržeb ve zvláštním režimu splněny:

  • poplatník není plátcem DPH v České republice,
  • poplatník nemá více než 2 zaměstnance,
  • výše příjmů z evidovaných tržeb nepřesahuje za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nepřesahuje 600 000 Kč.

Zvláštní režim není možné povolit:

  • poplatníkovi, který nesplňuje výše uvedené podmínky – např. poplatník, který poskytuje zdravotní služby nehrazené ze zdravotního pojištění (např. estetické kliniky),
  • poplatníkovi, který přijímá tržby na základě nepřímého zastoupení (tržbu přijímá svým jménem na účet jiného poplatníka),
  • pověřenému poplatníkovi, tj. poplatníkovi, kterého k evidování tržeb pověřil jiný poplatník,
  • poplatníkovi, který eviduje/bude evidovat tržby v některé ze svých provozoven online (běžný resp. zjednodušený režim a zvláštní režim nelze vzájemně kombinovat - tyto režimy nemohou u jednoho poplatníka probíhat souběžně).
6. Neziskové subjekty

příjmy, které nepodléhají evidenci:

  • příspěvky na činnost poplatníka (dotace, dary, členské příspěvky)
  • výnos z veřejné sbírky dle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách

Hlavní a vedlejší činnost neziskových subjektů

V případě hlavní činnost platí, že se nesmí jednat o činnost podnikatelskou. Za předpokladu, že je dodrženo toto základní pravidlo, pak platí, že případné příjmy z hlavní činnosti evidenci tržeb nepodléhají (není naplněn materiální znak evidované tržby).

Současně může neziskový subjekt provozovat i vedlejší (hospodářskou) činnost. Zisk plynoucí z této činnosti však může být použit pouze k zajištění dosažení účelu, pro který byl tento subjekt zřízen. V případě příjmů z vedlejší podnikatelské činnosti je materiální znak evidované tržby naplněn. Pro mnohé neziskové subjekty bude tedy klíčové posouzení, zda v rámci své činnosti provozují činnost, která je podnikáním.

Plošné vyloučení tržeb veřejnoprávních subjektů

Co se týče subjektů spadajících do neziskového sektoru, z povinnosti evidence tržeb jsou dle § 12 odst. 1 písm. a), b) a c) ZoET zcela vyňaty příjmy státu (netýká se státních podniků), územních samosprávných celků (krajů a obcí) a příspěvkových organizací, a to bez ohledu na to, zda tyto příjmy naplňují materiální a formální znaky evidované tržby. Vyloučení z evidence tržeb dle výše uvedeného ustanovení rovněž nepřichází v úvahu v situaci, kdy se jedná o příjmy právnických osob, které byly zřízeny/založeny krajem či obcí, avšak jednají svým jménem na svůj účet, tedy zcela nezávisle na územním samosprávném celku. Výjimka dle § 12 odst. 1 písm. b) ZoET se nevztahuje ani na svazek obcí, neboť svazek obcí je samostatnou veřejnoprávní korporací odlišnou od obce9.

Drobná vedlejší podnikatelská činnost

Dle § 12 odst. 3 písm. h) ZoET jsou z evidence tržeb vyloučeny takové tržby veřejně prospěšných poplatníků, které plynou z jejich drobné vedlejší podnikatelské činnosti. O příjem z drobné vedlejší činnosti se bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jenž předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, měl příjem/výnos z této činnosti nejvýše 300 000 Kč nebo tyto příjmy činily nejvýše 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období. Je třeba zdůraznit, že postačí, je-li splněna pouze jedna z těchto podmínek (nejedná se o kumulativní podmínku). Dále je nutné upozornit, že za předpokladu, že poplatník vykonává více činností splňujících kritéria vedlejší podnikatelské činnosti, je třeba pro účely provedení výše uvedeného testu příjmy/výnosy ze všech těchto podnikatelských aktivit poplatníka sčítat. Není možné tento test provádět pro každou činnost zvlášť.

Zpracováno k 20.12.2019